Sto dvířek

7. ledna 2010 v 18:18 | Lind@ |  Příběhy
Jedna moje starší povídka, takový sloh xD Sami uvidíte jak to dopadlo, stačí kliknout na celý článek...


Silvie s bratrem Felixem zrovna večeřeli, když je do nosu uhodil pach chlorované vody. "Felixi, my máme bazén?" zeptala se nechápavě Silvie.
"Netuším. A hlavně je divné, že to voní z našeho pokoje." Silvie zhltla chleba s marmeládou a zatáhla Felixe do pokoje. "Musíme to tady prozkoumat!" řekla.
Zrovna v tu chvíli ze stropu spadl kus omítky. Felix se podíval nahoru. "Silvie! Podívej se, támhle nahoře jsou dveře!" Silvie si promnula oči a znovu se podívala nahoru. "Mám takový divný pocit, že chlórem smrdí ty dveře!" Aniž by Silvie počkala na Felixovu reakci, vydrápala se na poličku a začala lomcovat klikou. Vší silou se na kliku zavěsila. Dveře se otevřely, jenže Silvie přistála na zemi.
"Je ti něco?" zeptal se Felix. "Né, né, jsem v pohodě!" odsekla Silvie a už se znovu drápala na poličku. Opatrně se přehoupla ke dveřím vsoukala se do otvoru. "Silvie? Hej, S-i-l-v-i-e!" křičel Felix. Když se dlouho nikdo neozýval, vlezl taky do otvoru. Najednou si uvědomil, že jede na tobogánu. Před sebou viděl Silvii. "To je nemožné! Za dveřmi přece nemůže být tobogán!" Najednou si Felix všimnul, že vjíždí přímo do moře. "Silvie!" volal na sestru. Ohlédl se a spatřil, že kolem nich pluje žralok. "Pomóc! Pomóc!"

Silvie mezitím vyplavala až nad hladinu a to co, uviděla ji víc než překvapilo: Byli v obřím bazéně! Uviděla, že kousek opodál plave bratr. Rychle k němu doplavala, chytla ho za ruku a vyplavala.

Silvie ani nevěděla jak se to stalo. Ona i její bratr seděli úplně suší ve svém pokoji. "Felixi? To byl úlet, co?" Felix jenom kývnul na znamení souhlasu. Najednou se objevila další dvířka. Přímo nad postelí!
"Brácho, riskneme to?" zeptala se Silvie. "Hm, ale jenom, když tam bude něco příjemnějšího!" řekl Felix. A tak oba dva skočili do dalších dvířek.


V dalších dvířkách byla cítit krásná vůně pečeného masa. Byla tam plotýnka a u ní stál živočich, který měl tři ruce. Měl zvláštní tyrkysovou barvu, ale upřímný úsměv.
"Dobrý den, co to tady vaříte?" odvážil se Felix. "Masíčko!" odvětilo stvoření. "Dnes je totiž velká hostina na počest našeho krále! Chcete ochutnat?" Silvie si kousek dala a ucítila skvělou chuť dozlatova propečeného masa. "Mňam! To je vážně skvělé!" pochválila stvořeníčku jídlo Silvie. Felix ale Silvii zatáhal za rukáv a ona se ohlédla. Proti ní stál obří mutant se čtyřma očima. "Co u tebe dělají ti prcci, Cole? "Nic.. oni prostě přišli!" koktalo stvoření. "Trest tě nemine , Cole!" řekl ten mutant a odtáhl sympatickou potvůrku od plotýnky. Silvie ale Cola přitiskla k sobě a všichni tři se náhle ocitli v dětském pokoji.

"To jsi tomu dala! Co s tou potvorou budeme dělat?" Bědoval Felix. "Vyložíme jí v dalším světě." navrhla Silvie. A tak tedy skočili do dalších dvířek. Před skupinkou se rozkládala krásná krajina: exotická pláž s nádherným modrým mořem, všude kolem spousta palem.. "Tady Cola necháme!" Napadlo Silvii. "No tak dobře." Souhlasil Felix a obě děti se rozeběhly do moře. Chvíli se cachtaly a potom si všimly Cola, jak něco vaří. Zvědavě popošly blíž a uviděly malý plod. Plod byl asi 5 cm dlouhý, měl růžovou barvu a zvláštní stopku. Silvie do něj zkusila kousnout. Byl sladký, ale zároveň vzdáleně připomínal chuť kyselých okurek. Silvie nad plodem jen zakroutila hlavou. Potom oba sourozenci protáhli dvířky a byli zase v pokoji.

"Už bychom měli toho cestování nechat!" namítl Felix. Silvie souhlasila a tak oba tvrdě usnuli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Werika Werika | Web | 10. ledna 2010 v 15:41 | Reagovat

Tohleto mi až moc připomíná knihu "Sto tajných dvířek" od N.D. Wilsona. "Inspirovala" ses, nebo to opravdu je z tvé hlavy?

2 Lind@ Lind@ | Web | 11. ledna 2010 v 15:00 | Reagovat

Učitel nám z té knihy četl úryvek, a mi jsme pak ,měli napsat sloh. Takže jsem se vlastně inspirovala, ale z mé hlavy to je!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama