Slečna moucha

22. června 2010 v 14:57 | Lind@ |  Příběhy

slečna moucha

Slečna moucha zrovna odpočívala na okně "svého" luxusního bytu. Byl to vlastně okenní parapet na půdě, kde měla postel, křesílko, stůl, šatník komodu a kalendář. Ovšem ne ten velký nástěnný, ale ten malý, ne větší než vizitka. Ach ano, kde jsme to skončili? Ano, slečna moucha odpočívala ve svém bytě. Pavouků tam bylo opravdu pomálu- lidé tam dávno všechny vyhubili. Slečna moucha se podrbala pravou horní rukou na sosáku. "Tady se mi nelíbí, chci něco zažít! Přece nebudu celý den sedět na parapetu..." opatrně roztáhla křídla a vyletěla. Venku svítilo slunce. Moucha letěla nad ulicí sedmnáctého listopadu, míjela tramvajové zastávky a dívala se na všechny ty lidi zvysoka. Ach... na co jsem to zapomněla.. přemýšlela slečna moucha. Aha! Voňavku! Uvědomila si a začala se štrachat ve své miniaturní kabelce. Vytáhla zrcátko, rychle si upravila řasy, a potom vyhrábla voňavku "s vůni zdechliny" celá se postříkala, ještě jukla do zrcadla, usmála se a letěla dál. Ráda létala do kanceláře jednoho IT odborníka. Ráda se mu dívala přes rameno na to, jak programuje a on, zažraný do své práce si mouchy vůbec nevšímal. Moucha u něj vždycky našla kus shnilé bagety, kterou tam nechal týden válet, nebo alespoň prošlý salát. A když si přece jen mouchy všiml, byl na ni už docela zvyklý- pozdravil ji a dal ji něco na zub. Ale teď když moucha přiletěla do kanceláře, IT odborník seděl, a vedle něho nějaká slečna. Ale ne moucha- obyčejná lidská nicka! "Jak se máš zlato?" řekl pán. "Výborně.. máš dnes večer čas?" usmála se slečna. Moucha byla vzteky celá rudá. "Fuj, co to tu smrdí?" zeptala se paní, zacpávajíc si nos. Pán rychle bagetu vzal, a šel ji vyhodit na chodbu do koše. Bagetu pro mouchu! Moucha byla rozčílená. Velmi rozčílená. "Miláčku, měl by jsi si konečně  pořídit sprej proti těm odporným hovadům." řekla slečna, a ukázala prstem na slečnu mouchu. Mouchu popadla zlost. Jestli to udělá.. jestli to udělá.. "Zítra ti ho donesu, pá" řekla slečna. Moucha moc přátel neměla, ale pár přece jenom- například krysu Hryzku. Bydlela jen o dvě patra níže v kuchyni. Moucha celá rozčílená letěla dvě patra dolů. Chvíli letěla nad jídelnou, a pak Hryzku uviděla. "Hryzko! Hryzko! Mám pro tebe slaďoučké dráty, následuj mě!" Moucha letěla zase nahoru, a krysa pelášila za ní. Moucha s potěšením zijstila, že pán IT odborník šel pryč. Tady ty dráty! Ukázala. Krysa začala rozežírat dráty k počítači, kde mezitím pán instaloval program a už byl skoro hotov. Moucha mezitím jediným tlačítkem program zničila. Pak kryse poděkovala, a spokojeně letěla zase domů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nelili Nelili | Web | 22. června 2010 v 15:05 | Reagovat

Krásný příběh, docela jsem se i pobavila. :) Na příběhu se mi líbí, jak zacházíš do detailů, např. "... Slečna moucha se podrbala pravou horní rukou na sosáku..."
Nevím, jestli bych někdy něco takového dokázala napsat. Mohla by to být dobrá pohádka na doboru noc pro menší děti. ;)

2 Mrs. Koki Mrs. Koki | Web | 24. června 2010 v 15:49 | Reagovat

Příběh dobrý, moucha skvělá!

Opravdu se ti vše povedlo! Jen tak dál... a budeš ve hvězdách...

3 Kloe Kloe | Web | 24. června 2010 v 18:11 | Reagovat

Já bych být mouchou taky chtěla něco zažít!Pavouky vraždím,protože se jich štítím a tak jsem mezi lidmi kteří slečně mouše zabránily v prožití dobtodružství s pavoukem.Líbý se mi pojem SLEČNA MOUCHA!A to to tlačítko dokázala zmáčknout?Moc krásně napsané,I když se mi mouchy hnusí musím uznat že je ten obrázek výtečný.

4 VERiza VERiza | 25. června 2010 v 15:30 | Reagovat

Kde má křídla?

5 Lind@ Lind@ | Web | 25. června 2010 v 15:44 | Reagovat

[4]: To mi došlo až když bylo pozdě.. dejme tomu schované, nebo utržené.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama